Promluvy Kateřiny Midlochové, Karoliny Křenové, Lucie Vomočilové, Nikol Šťastné a Anety Škopové
Připomeňme si při této příležitosti první československého prezidenta Osvoboditele T.G. Masaryka, který myšlenku samostatného Československa začal jako první v průběhu 1. sv. války prosazovat ve světě, především v USA.
Masarykovi významně pomáhal i E. Beneš. Pracovitý a vzdělaný muž. Jakási spojka mezi domácím a zahraničním odbojem. Myšlenku samostatného Československa prosazoval ve Francii i jinde.
Dále vzpomeňme na A. Rašína, statečného muže, vůdce domácího odboje, autora prvního zákona o Československé republice a skvělého ministra financí.
Nelze také zapomenout na činnost československých legií ve Francii, Itálii a především v Rusku. Jejich vítězství u Zborova považujeme za zrod naší moderní armády. Těch bojišť však bylo mnohem více. Za samostatné Československo umírali Češi i Slováci na Sibiři, u Dos Alto nebo ve Vouziéres.
Projev u lípy k 28. říjnu
Jaký odkaz k oslavám vzniku republiky bychom si mohli zapamatovat? Stát, který vznikl před 100 lety, si nelze idealizovat, ale inspirativní zůstává i po tolika letech.
Při četbě spisů T. G. Masaryka mě zaujalo, že první prezident podporoval to lepší v nás. Tedy soucit, střídmost, píli, slušnost, humanitu. Měl v úctě člověka. Poučné také je, že stál často proti většinovému mínění a nepodbízel se mu, když se např. postavil proti antisemitským předsudkům. Odmítal lokajství a vlastenčení. Lokajství můžeme chápat jako neschopnost člověka odolávat různým manipulacím, vyvolání strachu či přehnaným slibům. Vlastenčením označoval první prezident hloupý nacionalismus, který vyvolává nenávist k jiným skupinám lidí a chce určovat, kdo je správný Čech a kdo není. Demokracii zase chápal jako úctu a lásku k druhému a jako schopnost diskutovat. Určitě jste slyšeli citát z Hovorů s TGM: Demokracie je diskuze. Myslím, že demokracii i diskuzi se v dnešní době musíme stále učit.. Někteří současní politici, a nejen oni, jdou spíše opačnou cestou. Vnímat názory jiných je jim na obtíž.
První republika měla svoje ideály. Cílem byla parlamentní demokracie, právní stát s orientací na Západ a budování moderní společnosti. Byla výjimečná a na mnoho věcí můžeme být hrdí. Máme na co navazovat. Obzvlášť v dnešní době, kdy místo ideálů vládne spíše konzum a krátkodobé cíle. Také proto stojí za to připomínat si Masaryka a dobu před sto lety a připomínkou budiž i tyto lípy. Doufejme, že až nastupující generace budou na nás vzpomínat a za dalších sto let sázet další lípy, tak si řeknou, že jsme naše šance nepromarnili.
Mgr. Milan Ryjáček