Je 18 hodin 55 minut a probíhá poslední pětiminutové střídání. Děvčata odcházejí a nastupují dvě čtveřice chlapců, které zakončí 12 hodinový basketbalový maratón. Poslední úspěšně zakončená akce z rukou chlapců „A“tříd a ukazatel stavu utkání se zastavuje na 911 : 753 bodech v jejich prospěch. V řadách vítězů byl i nejúspěšnější střelec celého klání, Aleš Chytil z O1A, s rovnými 200 body. Ještě kamarádské plácnutí rukou se soupeři, pogratulování vítězům a je dobojováno. Je 20.prosince 2018 a právě skončil 30. ročník 12 hodinovky na Obchodní akademii a střední škole cestovního ruchu v Chocni.
Akce, která začala nenápadně v listopadu 1988 z iniciativy chlapců tehdejšího prvního ročníku Josefa Kvapila a Daniela Brabce, získala popularitu a dnes si již bez ní neumíme konec roku představit. Tehdejší studentský návrh byl ještě odvážnější – chlapci chtěli hrát nepřetržitě 24 hodin! Po zralé úvaze jsme se společně domluvili, že nejprve zkusíme poloviční dobu a uvidíme jaká bude odezva hráčů a hlavně jejich organismu. A viděli jsme…Druhý den po zápase všichni uznali, že 12 hodin běhání, startů, přihrávek a soubojů je pro neprofesionály dost a dost. A tak se zrodila tradice basketbalových bojů mezi „áčky“ a „béčky“. Letošní výsledek upravil celkové skóre na 10 : 20 pro tým tvořený „B“třídami. Zajímavostí letošního jubilejního ročníku byla i aktivní exhibiční účast části profesorského sboru.
Další pěknou tradicí, která se vyvinula v průběhu let, se stalo, že se zápasu v hojném počtu účastní i naši absolventi. Dnes studenti vysokých škol převážně ekonomického zaměření v České republice i zahraničí, zaměstnanci na významných postech nejrůznějších firem a společností i soukromí podnikatelé a majitelé firem v barvách svých bývalých tříd současným studentům i sami sobě dokazovali, že z basketbalového umění mnoho neztratili. Bez ohledu na věk a někdy přibývající kilogramy bojovali o každý míč. Je vždy příjemné se s nimi setkat, pohovořit a vidět, že mimo vzdělání také sport zůstal jednou z trvalých hodnot jejich života.
I když všichni bojovali od první do poslední minuty a dělali pro vítězství svého týmu maximum, celkový výsledek obě družstva brala s úsměvem. Nechybělo ani sportovní špičkování a přesvědčení, že příště zvítězí právě oni. Uvidíme, kdo se lépe připraví a kdo bude slavit za rok. Jestli vůbec někdo…
Mgr. Tomáš Bek