Již nějakou dobu žili organizátoři z řad kantorů a studentů přípravou události, která se odehrála minulou sobotu. O co přesně se jednalo? Dne 19. února 2022 proběhl 6. ročník Mezinárodního dne průvodců, letos na téma „Choceňské pomníky a památníky, nejen pro pamětníky.“ Pořadateli byly – Obchodní akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu Choceň, Asociace průvodců ČR a město Choceň. Začátek celé akce doprovázelo svěží ranní slunce, které umocňovalo příjemnou atmosféru v budově naší choceňské obchodky na Tyršově náměstí, aneb centru veškerého dění.
Po vstupu do prostor školy a zapsání se na listinu účastníků následovaly krátké informace ohledně připravených okruhů. Abych byla konkrétní, jednalo se přesněji o tyto tři trasy:
- Choceňské pomníky a památníky, nejen pro pamětníky – prohlídka určená pro kohokoliv, kdo má zájem dozvědět se něco nového o historii Chocně,
- Choceň plná hádanek – trasa zaměřená na zvídavé děti,
- Questík pro mrňousky – procházka pro rodiče s těmi nejmenšími návštěvníky.
S mým doprovodem se nám podařilo sedět na lavičce před budovou a „slunit se“ až do poslední chvíle, takže jsme začátek prohlídky málem zmeškaly. Postupně jsme procházeli centrum Chocně. V rámci čtrnácti zastávek se průvodcům dařilo poutavě přibližovat příběhy jednotlivých památníků, soch a pamětních desek. Seznámili jsme se s bustami slavných, historicky důležitých osobností; osudy choceňských Židů, které připomínají „Stolpersteine“ – památníky ve formě kovových dlažebních kostek; pamětními deskami připomínajícími například hrdinské letce RAF a spoustou dalších zajímavých monumentů. Jeden z bodů, které jsem si poznamenala v průběhu prohlídky, byl: „Dosti fouká“. Počasí si sice rozverně a tvrdohlavě dělalo své – naši průvodci se museli občas potýkat s přírodními živly a soupeřit s větrem o slovo – avšak dařilo se jim to skvěle. Dovoluji si tak soudit dle mých vlastních postřehů a hlavně spokojených výrazů posluchačů, zachumlaných právě před zmíněným větrem do teplých šál. Se zaujetím jsem naslouchala i návštěvníkům, kteří se s ostatními podělili o své vědomosti či vzpomínky k daným tématům a tím tak doplnili výklad.
Po konci jedné prohlídky nás čekala další trasa, tentokrát pro nejmladší. Se slovy: „My jsme přece taky ještě děti“ a rozzářeným úsměvem jsme si přebrali kartu pro razítka za plnění úkolů a s dětinskou radostí vyrazili za průvodci v kostýmech. Čekal nás okruh zkrácený, s pěti tematicky laděnými zastávkami a hrami. Průvodkyně vždy tajemně zarecitovala básničku vztahující se k danému místu a stanovišti. Dále si nás do péče vzali studenti přestrojení za různé postavy. A tak se mrňouskové (a tři nadšení blázni z druháku) pustili do úkolů a soutěžení o razítka. Vítr nám opět lehce ztěžoval práci, ale nikdo se nevzdal a podařilo se nám okruh úspěšně dokončit. Jako výslužka nás čekal pamětní list a sladká odměna. Po dokončení prohlídek Chocně nás přitáhlo občerstvení připravené spolužáky z oboru Cukrář a Kuchař-číšník v budově školy. Nejednou při konzumaci padla fráze „nebe v hubě…“
Na závěr následovalo „šmejděníčko šmejdění“ po zbylém programu ve škole. Podpořili jsme místní ekonomiku koupí drobností na jarmarku, zhlédli povedené a krásně secvičené divadelní vystoupení O Červené karkulce a prohlédli si výstavu fotek a uměleckých děl. Události se zúčastnilo nemálo návštěvníků. Ať už malí nebo velcí, z Chocně či odjinud, přišli se dozvědět něco více o tajích tohoto města.
Organizátorům patří velké poděkování za vydařenou akci. Rozhodně nemluvím jen za sebe, když závěrem dodám, že je mi nyní Choceň o něco bližší. Děkuji!
A s Vámi se, milí čtenáři, doufám, setkám na Mezinárodním dni průvodců v Chocni opět příští rok 😊
Andrea Ostruszková
studentka O2A