Jde o celostátní literárně historickou soutěž s dlouholetou tradicí. Organizuje jí škola v nedalekém městysu Brandýs nad Orlicí a je určena pro tři věkové skupiny, to jsou žáci prvního a druhého stupně a studenti středních škol.
Kategorie pro střední školy, ve které jsem se rozhodla pokusit své štěstí, dostala za úkol napsat rozsáhlou esej na předem zadané téma. Tento rok to byl domov, subjekt všem zdánlivě blízký, avšak právě díky individualitě v jeho vnímání na rozebrání a popsání velmi záludný a složitý. Rozhodla jsem se ale, že do toho půjdu a zkusím to.
Na eseji jsem pracovala několik dní a neustále opravovala různé detaily a snažila se tak o co nejkvalitnější úroveň textu. Po elektronickém zaslání mé práce na příslušnou adresu nastala doba čekání a napětí. Po měsíci přišla do školy pozvánka na předávání cen, které se konalo 6. dubna v budově lázeňského domu v Brandýse.
V této zprávě nebylo uvedeno, jak jsem se umístila a zůstalo to pro mě překvapením až do posledních chvil samotné události. Ceremoniál probíhal ve slavnostním duchu. Zahráli žáci ZUŠ, čestné pozvání přijalo hned několik významných osobností z okruhu vedení pardubického kraje a také ze školství.
V průběhu této akce jsem se dozvěděla pro mě milou zprávu, že jsem se v soutěži umístila na prvním místě a ve své kategorii tak vyhrála. Vše probíhalo v přátelské a příjemné atmosféře. Tento úspěch mě velmi potěšil a povzbudil do dalšího úsilí v mé literární činnosti. Jsem ráda, že jsem našla čas a odvahu do toho jít a že se mi veškerá energie, kterou jsem do této soutěže věnovala, vrátila mým úspěchem.
Monika Pauknerová, CR3